24.12. / na zastávce

cekam na bus, co me odveze na plaz, kde stravime dalsi dva dny s Káťou. A premyslim u toho o slozitosti/jednoduchosti cestovani. Je zrejmy, ze cestovani s nekym je uplne jina disciplina nez to neplanovat vicemene a nechat na sobe. Oboje ma neco do sebe, ale rada si uvedomuju, ze ta osamocena varianta me dost bavi a nestresuje vlastne vubec.

i kdyz tam mam casto vymysleny na sebe ruzny pasticky a neni to tak dobre zorganizovany, jako kdyby tam byl nekdo dalsi komu bych nechtela svym chaosem komplikovat zivot. Ale je to svym zpusobem podobny jako flow v praci pri realizaci akci, kdyz uz se vsechno deje a nejde to zastavit a reseni situaci prichazeji nekd necekane, ale vzdycky prijdou.

tolik trochu filozofie ve vanocni den 🙂

jinak tady se vanoce slavi vlastne az v lednu, darky se davaji na tri krale, dneska je normalne vsude otevreno a svatek je jen zitra, dnes vecer je ale moment pro setkavani, v hostelu odkud jsem odjela se porada vecere s zivou hudbou a party.

prikladam fotku ze zastavky a pak dve ranni kocicky z hostelu.